Před mistrostvím světa juniorů v Imstu jsme si zajeli s Janou a Frantou Vincourkovýma zalézt na Kozla. Pro mě to byla premiéra s Jeníkem ve skalách. Počasí bylo krásné a lidí zázrakem málo. Jana se rozlezla a šla do Gorilího samce 8-. Je to skákací cesta, takže výška hraje roli. Jana zabrala ve skocích a na druhé sezení ho přehopsala. Pak jsme si dali Peteho a ještě jednou Goriláka. Já jsem ho lezl snad po dvou letech. Pak už nezbývalo nic jiného, než jít do klasiky - Devizový příslib 9-. Dolezl jsem do spoďáku a nějak mi docházela síla v prstech, ale zabral jsem a skok do bočáku jsem dal. Když člověk trénuje, tak je to v pohodě, ale teď... Hlavně, že rameno vydrželo. Jana se do něj pustila na TR. Výška jí nahoře ještě chybí, ale jinak na Devizáka má bez problémů. Malý se probudil v nepříliš dobré náladě, tak jsem dělal maximum proto, aby nezarazil růst hříbků a Jana se tak mohla v klidu dolézt na lehčích cestách. Přátelé z Brna udělali oheň, sedli jsme si k nim, opekli nějaký špekáček a za šera jsme razili k autu.
