Články

Ahoj všem!

Řekl jsem si, že tenhle příspěvek musím poslat do éteru.

Když jsem v pátek 31.1. stoupal v teniskách po rozměklé louce ze Salaše s běžkama na ramenu, tak kdo mě viděl, řekl si, že ten člověk není normální.

Do lesa jsem vlezl nad rozhlednou a bylo stále hnědo. Dále nad chatama (značená zelená) asi po 200 metrech začala být souvislá vrstva sněhu, takový zázrak bych řekl. Přezul jsem se do běžkařských bot, tenisky jsem dal ke stromu a běžel směr Brdo, jak jinak.

Po doběhnutí na makadamovou cestu jsem opravdu hleděl kolik tu bylo sněhu. Nejlepší běžkování k lovecké chatě Hubertka. Myslel jsem si, že čím budu dál a výš, tím bude sněhu víc, ale opak byl pravdou. Od Hubertky byla kvalita horší, ale pořád to šlo až do lesa, kde bylo sněhu míň a míň.

Věděl jsem, že cestou zpět to nebude úplně dobré, začíná obleva. 

No ale běžím dál a po doběhnutí do nižšího smrkového úseku jsem si připadal jako v pohádce. Po doběhnutí na rozcestí Vlčák-Brdo pohádka přestala. Běžet na Vlčák už by bylo nemožné. Lesáci změnili bílou cestu, v cestu hnědou. Vydal jsem se tedy na Brdo a i tak to bylo na hraně.

Pod Brdem jsem udělal pár fotek, dal si čaj a běžel zpět stejnou trasou.

Po opuštění pohádkového běžkování ve smrkovém lese jsem se vracel do lesa na problematický úsek. Nějak jsem ho zvládl, i když běžkám se to úplně nelíbilo a od Hubertky směr Salaš jsem si opět užíval nádherného sněhu.

Zážitek to byl veliký a opravdu nevšední.

Chřibům zdar!

Hranice sněhu, takový zázrak...


O 500 m dále na "hlavní" cestě směr lovecká chata Hubertka. 


Hrad Buchlov s Barborkou.


Zmíněný pohádkový smrkový les, ale na fotce to nevyzní...


Slunce pod Brdem, byť na ležato...


Velká Javořina 970 m.n.m. - Bílé Karpaty.


Pohádkové běžkování od Hubertky směr Salaš.


Prostě bílo, neskutečné...


No a tak to vypadalo v lese nad chatama kousek od Salašské rozhledny.