Články

Zdravím všechny.
V mých 16. letech jsem šel svoji první dvoudenní túru na sněžnicích v Jeseníkách, která se konala 14. až 15. 3. 2019. Moji premiéru jsem podnikl s taťkou, měl jít i můj strýc Michal Rožek, ale kvůli zdravotním komplikacím musel poprvé vynechat každoroční výpravu napříč Hrubým Jeseníkem. Vyráželi jsme z Koutů nad Desnou, odkud jsme šli na Červenohorské sedlo a cíl byl přijít až na horskou chatu Švýcarnu. Po prvním kilometru jsme museli nahazovat sněžnice a od té doby jsme je už nesundali. Po osmi dlouhých kilometrech, které byly pouze na zasněžené asfaltce jsme konečně přišli na sedlo. Z něj nás čekal náročný výstup po sjezdovce až na „zastávku“ kde jsme poobědvali. Po v&yacu te;born& eacute;m obědě jsme vyrazili dalších sedm kilometrů rovnou na Švýcárnu. Když jsme vystoupali náročný, ale díky bohu poslední kopec, dorazili jsme do cíle. Na Švýcárně jsme se cítili jako doma. Prostě pohoda. Druhý den ráno jsme vyráželi na Praděd. Jelikož tam bylo všude tolik krásného sněhu, tak jsme mohli jít přímou cestou. Po dvou minutách zkratky se před náma z husté mlhy zjevil mohutný Praděd, až jsem se ho lekl :) Když jsme se pokochali tak nás čekal sestup po zkratce na Barborku a dále jsme šli na Petrovy kameny, ale bohužel nahoře na nás čekala velká mlha a silný vítr. Od tam jsme se vraceli zpátky na Švýcárnu, z kama jsme scházeli opět „zkratko u“ i když to nyní zkratka moc nebyla :) scházeli jsme údolím, které nám doporučovalo spoustu lidí, ale nevypadalo to tak jak nám to popisovali. Po deseti přeskocích přes potok a málem několika svezení z prudkého svahu do potoka pod náma, jsme konečně vyšli z toho krásného údolí (krásné opravdu bylo, krom té námahy) a po další komplikaci jsme našli konečně cestu po které jsme dorazili zpátky do Koutů na vlak a jeli domů.
Za dva dny jsme ušli 35 km a bylo tam krásně. Příští rok jedeme znovu. Jakub Rožek